Když globální finanční krize v roce 2008 zasela Španělsko, jeho stavební sektor se po dekádě rychlého rozmachu strmě propadl. V zemi poseté jeřáby a staveništi zaniklo přibližně 1,8 milionu pracovních míst a ekonomika se propadla do hluboké recese.
Nyní, když Španělsko naléhavě potřebuje stavební dělníky, naráží na bezprecedentní nedostatek pracovní síly. To ohrožuje jeho projekty v hodnotě několika miliard eur financované Evropskou unií (EU) s cílem pomoci španělské ekonomice zotavit se z pandemie onemocnění COVID-19.
Španělsku podle odhadu odborů i firem chybí nejméně půl milionu stavebních dělníků. Firmy nabízejí školení pro nové zaměstnance i lepší platy, ale to láká zejména migranty z Afriky a Latinské Ameriky.
„Pokud máte certifikát, firmy vás zaměstnávají,“ nadchýnal se Mustafa Diedhiou, 32letý Senegalčan, který přicestoval na vratké lodi v roce 2019 a během pandemie se živil sklizní ovoce. Nyní díky kurzu pracuje jako zedník.
Podle průzkumu španělského stavebního sdružení nejméně sedm z 10 stavebních společností muselo v roce 2021 odmítnout zakázky pro nedostatek zaměstnanců. A to ještě před tím, než se na jaře letošního roku uskuteční veřejná soutěž ve výši 5 miliard eur z fondů na obnovu bydlení.
Španělsko obdrží od EU druhý největší balík pomoci, po Itálii, a to přibližně 140 miliard eur, polovinu ve formě grantů a polovinu půjček.
Vláda doufá, že s pomocí fondů dosáhne 7-% hospodářského růstu v letošním roce, ale investicím brání byrokracie, nedostatek materiálu a nedostatek pracovní síly.
Ve španělském realitním sektoru pracovaly před rokem 2008 téměř 3 miliony lidí. Po pádu hypotečního trhu a kolapsu stavebnictví si mnozí z nich našli práci ve stejně velkém sektoru cestovního ruchu. A zdá se, že se teď zdráhají vrátit.
Zaměstnavatelé, odbory a vláda se tedy spojili, aby zorganizovali bezplatná školení pro budoucí stavební dělníky. V roce 2021 přilákaly 90.000 lidí a nyní je jejich cílem získat alespoň 200.000. Na kurzy se hlásí zejména migranti ze zemí mimo EU.
Podle některých odborníků jsou důvodem nezájmu Španělů o stavební sektor špatné vzpomínky na krach trhu s bydlením.
Španělsko má po Řecku druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v EU, přičemž téměř každý třetí mladý člověk v zemi je bez práce. Průzkum mezi mladými pracujícími ve věku 15 – 29 let loni odhalil, že jen 11 % pracovalo na stavbách.
„Zde ve Španělsku se říká, že pokud nestuduješ, musíš být zedník, jako kdyby to bylo za trest,“ řekl Sergio Estela, lídr španělského odborového svazu UGT-FICA.
Jeřábníci, tesaři, svářeči a stavbyvedoucí jsou podle oborů a firem nejvzácnější, protože potřebují oficiálně akreditovaná školení.
Podobná situace je v celé Evropě. I když Německo, Francie, Irsko nebo Spojené království pandemie zasáhla méně, i jim chybí statisíce stavebních dělníků. To v kombinaci s problémy v dodavatelském řetězci způsobilo tlak na mzdy a ceny v sektoru, což přispělo k rekordní inflaci v eurozóně.
Německé průmyslové sdružení ZDB uvedlo, že do důchodu odchází více zaměstnanců než přichází učňů, přičemž se očekává, že v příštím desetiletí odejde ze stavebnictví přibližně 150.000 lidí.
Německo se spoléhá na migranty. Na stavbách v zemi dominují obyvatelé střední a jižní Evropy, kteří v roce 2021 tvořili až 22 % pracovní síly v porovnání s 8 % v roce 2008.
Prezident španělské stavební komory (CNC) Pedro Fernández Alén chce větší státní podporu na vzdělávání včetně začlenění většího počtu žen do sektoru, v němž dominují muži. Prioritou je snížení nezaměstnanosti ve Španělsku, ale „nenajde-li se dost pracovníků, budeme muset jít do zahraničí, abychom je přivedli,“ řekl. V opačném případě podle něj padne řada projektů, které jsou v plánu a Španělsko přijde o peníze z fondu obnovy, dodal.
